Aktuálně (1.1.2011):
Memorandum presidenta o sčítání a vajnouzích v Novém roce 2011
Vážení přátelé,
dovolte mi, abych Vám touto spamovou formou popřál všeho nejlepšího a množství netopýrologických i jiných úspěchu v nastávajícím roce. Rok 2010 byl, myslím, pro naši netopýrologii dost úspěšný - zdařilá světová konference i zasedání smluvních stran EUROBATS, které u nás proběhly, potvrdily výbornou mezinárodní pověst naší chiropterologie a mimo jiné též připoměly, že lecos z toho, co u nás na poli výzkumu a ochrany netopýrů podnikáme, snese srovnání s evropskou i světovou špičkou. V první řadě to platí o našich monitorovacích programech, zejména zimním sčítání, které co do rozsahu a délky sledování nemá ve světě obdoby. Prioritní význam našich dat a potenciálu, kterým naše netopýrologie vládne, se nečekaně ukázal i při zhodnocení dat o výskytu infekční mykosy Geomyces destructans, původce sydromu bílého nosu, která jsme operativně nashromáždili během minulé zimy. Rozsah a komplexita získané informace, řádově převyšující analogické poznatky z jiných evropských zemí, byly hlavním důvodem přijetí práce o tomto předmětu, vzorně sestavené Natalií Martínkovou, do vysoce prestižního periodika PlosONE (viz příloha). Data z minulé zimy ukázala, že mykosa se vyskytuje v nezanedbatelném počtu zimovišť, v některých postihuje i většinu zimujících kusů nejčastěji napadeného druhu - Myotis myotis. Současně ukázala, že jednotlivé oblasti se co do výskytu mykosy dosti liší, stejně tak jako to, že v řadě lokalit nebylo v loňské zimě napadení netopýrů zaznamenáno vůbec. Přestože nebyl prokázán jediný případ úhynu jednoznačně způsobený mykosou, fatální dopad na netopýří populace a osídlení jednotlivých zimovišť rozhodně nelze ani u nás vyloučit. Právě data z letošní zimy a jejich srovnání s poměry v předchozích sezonách mohou být pro zodpovězení těchto otázek a posouzení dynamiky šíření infekce naprosto zásadní. Zvláště důležitá jsou v této souvislosti zejména spolehlivá data o kontrolách s negativním výskytem mykosy!!
Základním předpokladem je zahrnutí co největšího počtu lokalit (v každém případě všech zimovišť, kde bylo šetření na výskyt mykosy provedeno loni resp. v předchozích letech) a dodržení jednoduchých základních pravidel. Ty jsou (v analogii s loňskými - srv. https://wns2010.webnode.cz) následující:
(a) vedle standardní sčítací kontroly (optimálně na přelomu ledna a února) provést shodnou kontrolu v pozdějším termínu (konec únor-březen), případně další kontrolu v samém závěru sezony (přelom března-dubna).
(b) Při všech kontrolách pečlivě visuálně - bez rušení - prohlédnout pokud možno všechny kusy (v protokolu zaznamenat vedle celkového počtu kolik kusů bylo fakticky prohlédnuto) a přítomnost mykosy (počty kusů) klasifikovat do následujících kategorií
0 - žádné známky
1 - neúplný houbový porost (skvrny ca 1 cm, asymetrický výskyt na jedná tváři či křídlech apod.)
2 - souvislý houbový porost na obou tvářích
3 - otevřené léze na boltcích či křídlech (hyfový porost na hlavě může být již setřen)
4 - rozsáhlé porosty a léze s markntní změnou zdravotního stavu či s úhynem
(c) zaznamenat přítomnost clusterů (a jejich velikost) a počet napadených kusů v jednotlivých clusterech
Výsledný záznam by tak mohl vypadat např. následovně:
Nízká Líšnice, štola, 27.2.2011, I. Horáček
Rhip 6 /4: 3 vs.1-0-0-0 (celkový počet/ prozkoumaných: z nich kategorie 0 vs. 1-2-3-4)
Mmyo 25 / 25: 20 vs.1-4-1-0 clust. 8/8: 4 vs.1-3-0-0, 2/2: 2 vs.0
Mdau 5 / 5: 5 vs.0
V nejasných případech zejm. u jiných druhů než M.myotis lze doporučit kontrolní odběr průhlednou samolepicí páskou a mikroskopické vyšetření (charakteristické masivní rohlíčkovité spory Geomyces destructans) příp. odběr tamponem do eppendorfky na kultivaci a genetické vyšetření (Dr.Kubátová PřF UK, Dr. Martínková ÚBO AV ČR). S výjimkou takovýchto případů, netopýry, včetně infikovaných, obecně nerušit!
Detaily týkající se profesionálního výzkumu problematiky ponechám na jinou příležitost - podrobnosti, včetně postupu shromažďování dat apod., můžeme je probrat třeba na blížích se Zoologických dnech v Brně (kam jsem takto diskusně pojatý příspěvek za naši organisaci též přihlásil). Pro tuto chvíli se nicméně omezím pouze na připomínku, že podobně jako v shora zmíněném publikačním výstupu, budeme i nadále důsledně dbát na odpovídající zhodnocení podílu každého ze zúčastněných a zohlednění určující role ČESONu na výzkumu a poznání celé problematiky.
Závěrem ještě připomínam, že
* je velmi žádoucí věnovat zvýšenou pozornost rovněž excesivnímu nárůst nálezů a hlášení týkajících se zbloudilých netopýrů v lidských stavbách během letošní zimy (Nyctalus, Vespertilio, Pipistrellus spp.) - jde zejm. o důsledné zaznamenání všech jednotlivých případů a jejich okolností. Vzhledem k objemu dat bude možná reálné i testování různých efektů, včetně zateplování sídlišť apod. Data shromažďují a podrobnější informace poskytují Petra Schnitzerová, Dita Weinfurtová a Helena Jahelková.
* všem členům je zdarma k disposici DVD filmu Netopýři ve tmě a representativní kniha A tribute to bats, vydané u příležitosti loňských konferencí (kniha obsahuje m.j. kapitoly o historii chiropterologie v našich zemích, monitorovacích programech, kompletní bibliografii a přehled distribučního statutu všech jednotlivých druhů). Kniha bude vydávána na valné hromadě (v omezené míře bude možná ku koupi na Zool. dnech), jindy si ji můžete vyzvednout osobně na PřF UK. Na Natural History Books je k mání za 19.99 liber.
* rok 2011 je mezinárodním rokem netopýra, což doporučuji při všelijakém osvětovém a výchovném působení dovedně využívat. K témuž je k disposici i dosti zdařilá webová stránka: https://www.yearofthebat.org/ s četnými materiály.
Tolik ve stručnosti. Ještě jednou tedy všechno nej v mnoha úspěchů v roce netopýra.
Srdečně
Ivan Horáček,
předseda ČESON
vstupní informace stránky (2010):
Tato webová stránka má sloužit jako operativní informační platforma pro účastníky programu monitorování a výzkumu WNS ("syndromu bílého nosu") - plísňové infekce netopýrů s potenciálně fatálním dopadem (zkušenosti z USA), zaznamenané v minulém a letošním roce rovnež v Evropě i na území ČR. Nejnovější výsledky molekulárně genetických analýz (Lukáš Faltejsek) prokázaly, že plíseň v letošní zimě odebraná z netopýrů v našich zimovištích je identická s Geomyces destructans - původcem WNS v Severní Americe. Sledování současného rozšíření infekce, jejího dalšího vývoje a dopadu na netopýry představuje tak jeden z nejurgentnějších úkolů výzkumu netopýrů v ČR. K němu má tato stránka má poskytnout instantní přehled informací týkajících se WNS, stručný nástin navrhovaného postupu a výhledově rovněž průběžný přehled výsledků.
2010: Sběr a shromažďování informací o WNS v ČR
Na doporučení výboru ČESON bylo zřízeno profesionální koordinační centrum na PřF UK, vedením agendy (t.j. shromažďováním evidence, soustředěním vzorků a jejich distribucí k dalšímu zpracovávání, přípravou průběžných zpráv o stavu problému atd.) byla pověřena Dr. Dita Weinfurtová. Vedle této webové stránky (www.wns2010.wbnode.cz) má k disposici i zvláštní emailovou adresu vajtnouz@seznam.cz na níž by měly být zasílány (přinejmenším v kopii) veškeré informace týkající se WNS. To se týká v první řadě základních tabelárních přehledů o přítomnosti a nepřítomnosti WNS ve vašich lokalitách, pro než je možné využít jednoduchou tabulku, kterou možno stáhnout zde.
Základním úkolem tohoto roku a předpokladem zhodnocení epidemiologické dynamiky WNS ve střední Evropě je co nejpodrobnější vymapování výskytu WNS - důležité jsou nejen positivní nálezy , ale i kontroly zimovišť průkazně bez WNS. V případě suspektní přítomnosti WNS nutno velmi pečlivě rozlišovat případy jednoznačně odpovídající WNS od ne zcela zřetelných příznaků či jiných plísňových - v rámci WNS positivních případů pak rovněž rozlišovat stav s nekompletními projevy WNS od kompletní WNS (plíseň na celé hlavě a na křídlech).
Jakékoliv další informace o positivních nálezech jsoou vítány, pro jejich zaznamenání jsou k disposici např. dotazník ČESON a dotazník evropského monitoringu WNS, které jsou zde k disposici.
Praktické návrhy a výzva k akci
1. Bylo by velmi žádoucí provést koncem letošní zimy - v průběhu března - velmi pečlivou kontrolu ve vybraných zimovištích ve Vaší působnosti (zejm. dostatečně přehledných lokalitách s početným výskytem netopýrů a většími clustery) a velmi přesně vyčíslit pro jednotlivé druhy následující kategorie:
(i) WNS-negativní (žádné známky WNS),
(ii) nekompletní WNS (drobné ostrůvky plísně na tvářích - ca 0,5 cm, asymetrický výskyt apod.),
(iii) kompletní WNS (symetrické pokrytí tváří nárůstem mycelia),
(iv) uhynulí jedinci s přítomnosti WNS.
Zvláštní pozornost třeba věnovat rovněž potenciální změně chování WNS positivních jedinců resp. průvodním charakteristikám úhynu WNS positivních jedinců (příklad: J.Červený pozoroval WNS iii -jedince M.myotis na stěně těsně nad zemí).
Netopýry včetně infikovaných kusů při kontrole nerušit.
Zápis z kontroly (např. na tabelárním formulári) zašlete, prosím, na koordinační pracoviště - email: vajtnouz@seznam.cz.
2. Z vybraných WNS positivních kusů (max. 1-2 na lokalitu) bychom měli odebrat vzorky houby tamponem (např. tampony na čištění zvukovodů běžně k sehnání v drogeriích - tyto odstřihnout a zavřít do ependorky) nebo isolepou (z ní připravit ruličku na sirce - lepivou stranou ven a touto nabrat vzorek plísně z netopýra - isolepu i se sirkou do ependorfky či skleněné lékovky). Lahvičky s odebranými vzorky doplnit lístkem s lokalitou datem apod. a uzavřít do uzavíratelného PE sáčku. Vzorky lze krátkodoobě uchovávat v ledničce, žádoucí je dodat je co nejdříve koordinačnímu pracovišti - viz níže. Veškeré manipulace s uhynulými jedinci, odběry vzorků apod. provádět pokud možno v rukavicích na jedno použití a pokud možno dodržovat i další pravidla platná pro práci ve vysoce infekčním prostředí (nenavštěvovat více masových zimovišť bez důkladného omytí bot, vyprání oděvu atd - viz přiložené evropské směrnice).