Úvodní informace (J.Gaisler)
Syndrom bílého nosu
V únoru 2006 vyfotografoval americký speleolog v jeskyni asi 50 km od města Albany ve státě New York přezimující netopýry s nápadně bílými povlaky na hlavě. Ještě během téže zimy byli v několika podzemních prostorech na východě USA pozorováni především netopýři hnědaví (Myotis lucifugus) s obličeji případně i jinými partiemi těla pokrytými bílou plísní. Mnozí z nich jevili atypické chování, zmateně poletovali nebo leželi mrtví na zemi, hlavně poblíž jeskynních vchodů. Během následujících let, vždy v období hibernace, byl tento jev, tzv. white nose syndrome (WNS), zjištěn na mnoha lokalitách východoamerických států od Vermontu po Virginii, mnohdy spojený s úmrtím 90 – 100 % všech netopýrů příslušné jeskyně nebo štoly. O situaci podrobně referoval a referuje časopis BATS, vydávaný mezinárodní organizací Bat Conservation International se sídlem v Austinu, Texas. Jeho zakladatelem a dlouholetým ředitelem (do roku 2009) je Dr. Merlin D. Tuttle. Není bez zajímavosti, že Dr. Tuttle přislíbil účast na mezinárodní konferenci o netopýrech, 15th International Bat Research Conference, která se uskuteční 28.-30. srpna 2010 v Praze, Suchdole. Dr. Tuttle, vynikající fotograf a filmař, má vyhrazen samostatný večer.
Podle článku z podzimu 2009 (Bats 27, No 3: 16) uhynul do té doby, pravděpodobně následkem WNS, více než 1 milion netopýrů a celá populace jednoho ohroženého druhu, netopýra společenského (Myotis sodalis), se zmenšila asi o 30 %. Zprvu nebylo známo, který druh plísně osídluje okolí čenichu, boltce, případně létací blány napadených netopýrů. Ukázalo se, že se jedná o nový druh popsaný v roce 2009 pod názvem Geomyces destructans. Citace popisu je následující: Gargas A., Trest M.T., Christiensen M., Volk T.J., Blehert D.S., 2009: Geomyces destructans sp. nov. Associated with bat white-nose syndrome. Mycotaxon, 108: 147-154. Nová plíseň je příbuzná druhu G. pannorum, který působí kožní infekce u člověka. Již z tohoto důvodu, a také aby se zabránilo přenosu plísně z netopýrů na jiné netopýry, je nutno přísně dodržovat požadavek nedotýkat se napadených netopýrů, kteří ještě žijí. Výjimkou jsou odběry pro účely mykologických, případně bakteriologických a virologických vyšetření. Podrobné informace o WNS amerických netopýrů lze nalézt na internetové adrese www.fws.gov/northeast/white_nose.html.
12. března 2009 byl na zimovišti v jeskyni u města Périgueux ve Francii (45°8’N, 0°44’E) nalezen netopýr velký (Myotis myotis) s plísní na stejných obličejových partiích jako u amerických netopýrů postižených WNS. Po nabrání plísně tamponem byl netopýr zvážen, změřen a vypuštěn. Jedinec (pohlaví neuvedeno) vážil 24 g a nejevil známky choroby. V laboratoři byl pak tampon navlhčen sterilní vodou a vzorky plísně natřeny na misky (průměr 9 cm) s půdou, jejíž popis uvádím v originále: potato dextrose agar supplemented with 0.1 % mycologic peptone. Misky byly uzavřeny parafilmem a inkubovány v obrácené poloze při 10°C. Do 14 dnů se vytvořil hustý nárůst plísně, která byla určena jako Geomyces destructans. Podrobný popis pracovních postupů, fotodokumentace a molekulárně genetická evidence včetně srovnání s jinými druhy plísní jsou k dispozici v prepublikované formě na adrese DOI: 10.3201/eid1602.091391. Doporučená citace: Puechmaille S.J., Verdeyroux P., Fuller H., Ar Gouilh M., Bekaert M., Teeling E.C., 2010: White-nose syndrome fungus (Geomyces destructans) in bat, France. Emerg Infect Dis., 8pp.
Ani dosavadní výzkum v Americe, ani vyšetření netopýra napadeného ve Francii, nedávají odpověď na otázku, zda je zjištěný původce mykózy také příčinou hynutí. Stejně tak by mortalitu netopýrů na východě USA mohla způsobovat neznámá nemoc bakteriálního či virového původu. Autoři článku o WNS ve Francii diskutují tři možné „scénáře“: (1) Plíseň se nedávno dostala z Ameriky do Evropy, evropští netopýři proti ní nemají protilátky a jsou ohrožení. (2) Plíseň roste v Evropě již dlouhou dobu a evropští netopýři jsou zcela nebo částečně vůči WNS imunní. Pochopení mechanismu resistence u netopýrů nebo i jiných savců by bylo zásadní pro boj s tímto agens. (3) Druh G. destructans není primární příčinou hynutí ale je oportunistickým patogenem, který napadá netopýry již oslabené jinou infekcí. Autoři výše citovaného článku se kloní k variantě (2). Tento závěr podporuje zdánlivě výborný zdravotní stav vyšetřeného netopýra.
Doporučení: Za současného stavu znalostí doporučuji, aby členové ČESON, zejména ti, kteří jsou zapojeni do zimního monitoringu populací, prováděli fotodokumentaci všech živých netopýrů, kteří by jevili známky WNS. Jedná se tedy o netopýry normálně zavěšené na stropech či stěnách nebo dostupné ve štěrbinových úkrytech jeskyní, štol a sklepů. Mrtvé netopýry jevící známky WNS je vhodné opatrně, nejlépe dlouhou pinsetou či peanem, sebrat a vložit do bezpečného obalu (krabice, polyetylenový sáček se zatažitelným uzávěrem apod.). V žádném případě se nedotýkejte nárůstu plísně holými prsty ani jinou částí těla! Mrtví netopýři by pravděpodobně leželi na podlaze příslušného zimoviště. Asi nemá smysl sbírat jedince porostlé plísní ze všech stran, ale jen ty, kteří by měli bílou plísní pokrytý obličej, boltce a/nebo křídla. Více si jako zoolog a chiropterolog netroufám doporučit. Kvalifikované instrukce ohledně odběru a zpracování materiálu včetně určení původce plísňových nárůstů může poskytnout jedině profesionální mykolog. Následné vyšetření v mikrobiologické a virologické laboratoři by bylo rovněž žádoucí. Jiří Gaisler, 14.1.2010