WNS na symposiu o chorobách netopýrů (Berlín, únor 2010 - I.Horáček) + pdf
Jak víte z předchozích informací, zúčastnili jsme se s Pavlem Hulvou minulý weekend symposia o chorobách netopýrů v Berlíně (340 účastníků z 35 zemí), kde problematice WNS byl věnován půldenní blok a hodinový úvodní referát a proběhlo rovněž operativní zasedání ad hoc pracovní skupiny (jehož jsem se též účastnil), které zdůraznilo vážnost situace a nutnost koordinované celoevropské akce. Na uvedeném foru jsem vyslovil - stejně jako tak činím tímto listem - přesvědčení, že k uvedené akci jsou české a slovenské netopýrologické organisace schopny přispět velmi podstatným způsobem - přinejmenším díky objemu monitorovacích dat, úrovni jejich standardisace a representativnosti i díky skutečnosti, že právě v tomto kontextu máme možnost podchytit a sledovat celou záležitost velmi objektivním způsobem. Právě takto jsou motivovány náměty a doporučení v závěru tohoto memoranda. Nejprve však ve stručnosti slíbené aktuality resp. zprávu o berlínské akci:
* Hlavní referát Davida S. Bleherta (US Nat.Wildlife Health Center) autoritativně shrnující up-to-date poznatky o WNS v USA, doplnil všeobecně známá fakta (expansivní dynamika infekce v USA: 2006 první pozorování, 2007 - 5 jeskyní ve státu NY, 2007/08 - 33 jeskyní s masovým úhynem, 2008/9 - více než 100 jeskyní, nyní již 500 km jižně od prvních zjištění, dnes již i ve Virginii a na severu Tennesee: od roku 2006 do 2009 více než milion mrtvých netopyrů 6 druhů - Myotis spp. + E.fuscus a Lasionycteris noctiovagans) následujícími skutečnostmi:
1) detailní šetření na přítomnost jiných patogenů (virové, bakteriální infekce) vyloučilo předpoklad že přítomnost houby je pouhou doprovodnou nákazou primární infekce s jinou etiologií
2) Geomyces destructans je tedy s vysokou pravděpodobností skutečným infekčním agens a příčinou spojené mortality, což bylo prokázáno i sérií testů s experimentálním infekcemi
3) Od sesterských taxonů skupiny Geomyces pannorum (nejhojnější půdní houba severní polokoule) je G.destructans odlišitelná jednak tvarovými odlišnostmi mycelií a konidií (dobře patrné zejm. na SEM) a jednoznačně pak geneticky. Operativní diagnostická technika pro rutinní praxi je navržena v práci Jeffrey M. Lorch, Andrea Gargas, Carol Uphoff Meteyer, Brenda M. Berlowski-Zier, D. Earl, Green, Valerie Shearn-Bochsler, Nancy J. Thomas, David S. Blehert, 2010: Rapid polymerase chain reaction diagnosis of white-nose syndrome in bats. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation 22 (2) 2010: in press.
4) Houba vytváří zprvu spleť mycelií na chlupech, posléze proniká i do folikulů a do epidermis kde v pozdějším stadiu zakládá rozsáhlá ložiska a hluboké léze, včetně sliznic dýchacího traktu
5) Není známo zda kožní ložiska přetrvávají i mimo zimní období ani zda přežití nákazy snižuje riziko morbidity při opětovné nákaze.
6) Zatím se zdá, že choroba je striktně vázána na období hibernace. Významným biotickým faktorem infekce je radikální snížení imunity ve stadiu hluboké hibernace (omezení tvorby neutrofilu a makrofágů, zadržování lymfocytů v lymfatických uzlinách)
7) Houba je charakteristická chladnomilností, roste v teplotách od 2 do 18 oC (nejvyšší růstová intensita při 14 oC), při 20 oC je růst nulový a vyšší teploty houbu ničí.
8) Houba je přítomna v jeskynních sedimentech - v USA byly analysovány vzorky z více než 500 jeskyní, 120 jeskyní bylo positivních
9) Nepřenáší se aerosolem, fysický kontakt je však vysoce infekční, 100% kusů po experimentální kontaktní infekci vykazuje plně rozvinutý WNS do 100 dnů. V přírodních podmínkách probíhá nákaza pravděpodobně kontaktem uvnitř zimoviště (? s houbou na stěnách resp. jiných jedincích)
10) Již z tohoto důvodu je plný rozvoj WNS patrný až v druhé polovině zimování, úsek s nejvyšší infestací a masovým hynutím je až v závěru zimování (únor-březen)
Základní literární prameny k WNS jsou k disposici zde: 1, 2, 3, 4 , 5, 6, 7, 8, 9
* Referáty evropských pracovníků a jednání ad hoc pracovní skupiny o WNS v Evropě ukázalo navíc následující:
1) První Evropské doklady pocházejí z jara 2009 (Francie, Švýcarsko, ČR), z Německa je k disposici fotografie skupiny M.dasycneme se 4 kusy s jasným WNS, údajně pocházející z roku 2006.
2) do současnosti je (mimo ČR a Slovensko) evidováno celkem 24 případů (Francie, Německa, Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko): 16 M.myotis, po 1 - 3 kusech M.dasycneme, M.brandtii, M.mystacinus
3) U 8 kusů byla doložena SEM optickou analýzou shoda s G.destructans
4) 21 z 24 vzorků anlysovaných geneticky (mt: ITS + SSU) ukazovalo zřetelnou shodu s americkou G.destructans
5) Němečtí kolegové (Wibbelt et al.) navrhují podrobnou evidenci všech dalších případů s odběrem houby a) na tamponu pro DNA analysy a kultivace a b) průhlednou isolepou pro mikroskopické vyšetření. Podrobné instrukce i hezky udělaný registrační arch, který bychom pro naše případy mohli též využít, je v příloze.
6) Dosud z Evropy není znám jediný případ úmrtí netopýra jednoznačně způsobeného Geomyces destructans
7) K dnešnímu dni lze v Evropě spolehlivě konstatovat pouze reálnou přítomnost WNS a G.destructans (pravděpodobně na většině území), nevíme však vůbec nic zda patogenese, etiologie a epidemiologický potenciál odpovídá poměrům v USA (ostatně, o detailech těchto skutečností není ani tam zcela jasno). Jak se bude situace vyvíjet nelze odhadnout, zkušenosti z USA jsou ovšem velmi varovné.
8) Veterináři, kterí se v Evropě vehementně do organisace WNS akcí pouští, mají tendenci omezit celou záležitost na veterinární t.j. diagnostický a etiologický aspekt problematiky a zjevně podceňují možnosti netopýrářů k poznání a sledování fenoménu reálně přispět. Nicméně právě v tomto směru je vstupní situace v Evropě nesrovnatelně lepší než v USA, neboť (1) v řadě oblasti - a zejména v našich zemích - jsou k disposici precisní data o abundančních poměrech jednotlivých zimovišť i techniky jejich pravidelného monitorování, (2) zdá se že WNS zastihujeme v Evropě na samém počátku výskytu a - v neposlední řadě - (3) k disposici máme velmi podrobné a v řadě ohledů velmi varovné zkušenosti z USA, umožňující formulování velmi robustních prognostických hypotéz a testování možných postupů a protiepidemických opatření v případě, že epidemický charakter WNS bude v Evropě potvrzen.
9) Nelze vyloučit, že nezanedbatelným faktorem aktivisujícím epidemiologický dopad WNS je změna mikroklimatických poměrů jeskyní resp. podzemních prostor - může jít o kombinaci vysoké vlhkosi a celoročně vyšší teploty resp. termální kapacitance aktivisují celoročně masivnější růst houby. Tato možnost padla mezi řečí v závěrečné diskusi, anglosasové k tomu zatím zjevně nemají vůbec nic. Jakákoliv data z našeho území budou velmi velmi vítána.